Spolková republika Německo je se svými 82 milióny obyvateli nejlidnatější zemí Evropské unie. Německo je federativní demokratickou parlamentní republikou tvořenou 16 spolkovými zeměmi. Hlavním městem je Berlín, který sám tvoří jednu ze spolkových zemí. Největší spolkovou zemí je Bavorsko, nejvíc lidí žije naopak v Severním Porýní-Vestfálsku. Na základě nominální hodnoty HDP je německá ekonomika třetí největší na světě. Životní úroveň je v Německu vysoká a chlubí se vysoce rozvinutým sociálním systémem. Stabilní podmínky pro život ani zdravotnictví na světové úrovni však není s to zamezit dlouhodobě nízké porodnosti a rychlému stárnutí obyvatelstva. Počet obyvatel i navzdory setrvalému přistěhovalectví pomalu klesá. Přistěhovalecký původ má 17 % obyvatelstva. Nejpočetnější menšinu tvoří z celkového počtu 7 miliónů přistěhovalců Turci, následováni přistěhovalci z bývalé Jugoslávie.
Německý zdravotnický systém je založen na 4 pilířích. Jsou to pojištěnci, zdravotní pojišťovny–pojištění, zprostředkovatelé výkonů (např. nemocnice) a jiné připojené subjekty.Příjemci zdravotnické péče jsou samozřejmě pacienti, mezi zprostředkovatele výkonů spadají lékaři, lékárníci, ošetřovatelský personál a jiné zdravotnické služby. Zdravotnická péče je v Německu zajištěna buď přímo státně, ve státních nemocnicích, anebo je zajištěna soukromě díky privátním lékařům, lékárníkům, klinikám a ordinacím. Tvrzení o dvojím financování pozbývá svoji pravdivost v momentě, kdy si uvědomíme, že vybrané finanční prostředky za zdravotní pojištění jsou obhospodařovány státem a až poté přerozdělovány mezi jednotlivé pojišťovací subjekty, kterých v Německu působí více než 200. Prvním článkem dlouhého řetězce zdravotnické péče je všeobecný lékař (tzv. Allgemeinarzt), který je brán jako lékař komunitní a vedle fyzického zdraví pečuje i o sociální a psychickou pohodu svých pacientů. Všeobecný lékař v případech, kdy není schopen sám vhodnou péči zajistit, odesílá pacienta buď za soukromým specialistou, nebo do zařízení lůžkové péče (nemocnice, klinika).
Financování zdravotnické péče je pokryto dvojím základním pojištěním. Jde o povinné zákonné veřejné pojištění (GV), jehož výše se odvíjí od výše příjmu daného pojištěnce. Zajímavostí je, že za určitých podmínek pokrývá platba za zdravotní pojištění rodiče s nejvyšším příjmem celou jeho rodinu. Nesmíme zapomenout i bezplatné zdravotní pojištění pro vojáky a jejich rodiny, pracovníky v civilní službě a zaměstnance v sociální sféře. V tomto smyslu je systém velice sociální. Asi 10 % obyvatelstva je pojištěno privátně (PV). Privátní pojištění je druhým základním typem a jeho výše se stanovuje na základě zdravotního stavu pojištěnce, věku, pohlaví, rizikových faktorů a požadovaných pokrývaných výkonů.
Odhlédneme-li od akademických titulů, je lékařská profese v Německu rozdělena do 4 stupňů.
Mladý lékař, který dokončil šestileté (12 semestrů) studium medicíny (Ausbildung), začíná svou profesní kariéru zpravidla v nemocnici jako tzv. Assistenzarzt a zahajuje zároveň svoji atestační přípravu (Weiterbildung), která v závislosti na zvoleném oboru trvá od 5 do 6 let. Assistenzarzt je trvale přidělen na stanici odborného oddělení (někdy také Stationsarzt) a kromě péče o pacienty na stanici se podílí na operačních výkonech na operačním sále. Do jeho pracovní náplně řadíme vyšetření pacienta, příjímací pohovory a příjmy, psaní lékařských zpráv – dopisů, ordinace léků a jejich podání, prezentace pacientů některému z výše postavených kolegů (Patientenvorstellung). Překvapením může být výhradní manipulace s přístupem ke krevnímu řečišti a odebírání krve na laboratorní vyšetření, za které přebírá plnou odpovědnost. Tyto v České republice ošetřovatelské úkony nemá v Německu ošetřovatelský personál v náplni práce, přestože v praxi jsou vykonávány vybranou zdravotní sestrou.
Po úspěšném absolvování atestačních zkoušek (Facharztprüfung) se stává atestovaným lékařem (Facharzt), který je samostatnou jednotkou ve svém oboru a může buď pokračovat v zařízení lůžkové péče, či si jako tzv. niedergelassener Arztz řídit odbornou ordinaci. Pokračuje-li v zařízení lůžkové péče, může být pověřen funkcí tzv. Oberarzt. Oberarzt je zpravidla zodpovědný za vícero stanic, jsou mu podřízeni Assistenzärzte a kromě odborných vyšetření a péče o pacienty zajišťuje i plánování péče a organizaci lékařského personálu na svých stanicích. Posledním stupněm profesní hierarchie je Chefarzt. Chefarzt vede svoje oddělení a spadá pod něj veškerý lékařský personál. Jeho pracovní náplň je již převážně manažerská, organizuje a plánuje péči na své stanici a hospodaří s přidělenými finančními prostředky. Kontakt s pacientem je již výrazně nižší. Ačkoliv se jedná o skvěle placenou pracovní pozici, je spojena s velkou odpovědností a časovou náročností.
V otázce příjmů se zaměříme na mladého lékaře – Assistenzarzt. Platy jsou zpravidla tarifní a můžou se v závislosti na spolkové zemi poněkud lišit. Základní výše platu činí necelých 3850€, jejíž hodnota se u standardní pracovní nástavby především díky pohotovostní službě (Bereitschaftsdienst) navyšuje ještě cca o 700€. Daňová zátěž společně se všemi poplatky činí 42 %. Čisté platové měsíční ohodnocení mladého lékaře činí přibližně 2600€.
Níže je uvedena tabulka platů lékařů podle jejich profesního vývoje. Všimněte si, že cenové navýšení jak v rámci odpracovaných let uvnitř jednoho profesního stupně, tak i mezi profesními stupni vzájemně, je plynulé a tudíž solidární.
Ab dem | 1. Jahr | 2. Jahr | 3. Jahr | 4. Jahr | 5. Jahr | 6. Jahr |
Aarzt | 4.023€ | 4.251€ | 4.414€ | 4.696€ | 5.033€ | 5.171€ |
Ab dem | 1. Jahr | 2. Jahr | 3. Jahr | 4. Jahr | 5. Jahr | 6. Jahr |
Facharzt | 5.310€ | 5.755€ | 6.146€ | 6.374€ | 6.597€ | 6.819€ |
Oberarzt | 6.651€ | 7.041€ | 7.601€ | |||
Chefarzt | 7.823€ | 8.383€ |
Ošetřovatelský personál můžeme obecně rozdělit do čtyř kategorií:
Všeobecná zdravotní sestra má za sebou tříleté studium, které ji opravňuje k vykonávání ošetřovatelské péče. Pracovní náplní bývá ošetřovatelský pohovor, určování ošetřovatelské diagnózy, plánování a organizace péče, její provádění, ošetřovatelská dokumentace, odebírání EKG, provádění nepřímé srdeční masáže.
Specializovaná zdravotní sestra (Fachkrankenschwester) má rozšířené vzdělání v oboru (Weiterbildung), které probíhá 2 roky a mezi nejčastější specializace patří anestezie, intenzivní péče, onkologie a sálová sestra.
K vykonávání zaměstnání ošetřovatelské pomocnice (Krankenpflegehelfer/in) je zapotřebí roční studium a mezi činnosti na pracovišti patří péče o pacienta při příjmu potravy, při stolici, močení apod.
Pomocnice sester (Schwesternhelfer) je povolání podmíněné pouze absolvováním příslušného kurzu. Stará se o hygienu pacientů jako je mytí, čištění zubů a péče o kůži a prevenci dekubitů.
Poslední v řadě je žák/yně (Krankenpflegeschüler/in), který/á se připravuje na práci zdravotní sestry v rámci povinné praxe.
Příjmy pracovníků v ošetřovatelství jsou závislé na mnoha faktorech. Jedná se o dosažené vzdělání, profesní zkušenosti, případná specializaci v oboru a dokonce setrvává i rozdíl mezi spolkovými zeměmi bývalého Západního a Východního Německa. Měsíční plat zdravotní sestry se pohybuje v rozmezí 2000–2700 € brutto. Pomocní pracovníci dosahují většinou měsíčního ohodnocení 1500–2000 € brutto.
Němčina je západogermánský jazyk, kterým hovoří přibližně 200 miliónů lidí po celém světě. V Evropské unii je němčina nejrozšířenějším jazykem a je úředním jazykem v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku a v severní části Itálie. Spisovná němčina (tzv. Hochdeutsch) je oficiální úřední formou jazyka a je také vyučována na většině jazykových institutů po celém světě. Vedle spisovné formy existují i četná nářečí, které cizince znalého školního jazyka již nejednou vyvedly z míry. Základní členění nářečí se opírá o stupeň druhého posouvání hlásek. Tímto můžeme rozlišit tři základní kmeny nářečí: horní němčina (včetně švýcarské), střední němčina, dolní němčina. Mezi jednotlivými nářečími jsou v Německu značné rozdíly, nicméně v případě dobré znalosti němčiny spisovné přináší objevování tak trochu nového jazyka příjemné dobrodružství.